25 LET MSD: 1989-1990

28.07.2015
LISTOPAD 1989

Význam událostí, které v závěru roku 1989 přepsaly dějiny naší země, lze jen těžko ve všech důsledcích shrnout na několika řádcích. Po brutálním zákroku pořádkových sil proti poklidné studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 se naplno projevila nespokojenost občanů s dosavadním vládnoucím režimem Komunistické strany Československa. Totalitní stát, držící se čtyři desítky let u moci prostřednictvím politické perzekuce a nedemokratických metod, se pod tlakem veřejnosti zhroutil během několika dnů a týdnů. Moc se navrátila lidu.

V těchto překotných dnech Sametové revoluce byla po 41 letech obnovena na území naší země činnost Československé sociální demokracie, a to už dva dny po událostech na Národní třídě. Prakticky okamžitě se mladí lidé v rámci sociální demokracie začali sdružovat a společně v barvách tradiční československé strany hájit zájmy dětí, studentů a mladých lidí, vstupujících do aktivního života, vštěpovat jim hodnoty demokratického právního státu a úcty k lidským právům a svobodám. A právě tehdy se začaly psát dějiny Mladých sociálních demokratů.

​REVOLUČNÍ ROK 1990

Je sobota 17. 11. 1990. Sociální demokracie po prvních svobodných volbách nezasedá ani ve Federálním shromáždění, ani v České národní radě. Občanské fórum s několika sociálními demokraty ve svých řadách a Verejnost proti násiliu po drtivém vítězství ve volbách vládnou Československu. Prezidentem je Václav Havel, ve federální vládě Mariána Čalfy zasedá kromě ministra financí Václava Klause například Pavel Rychetský či Jiří Dienstbier starší. Českým premiérem je Petr Pithart. Rozbíhá se malá privatizace, hodnotí se rok od Sametové revoluce. Mladí sociální demokraté neoslavují. Společně s Československou národně socialistickou mládeží vydávají už ve čtvrtek 15. 11. 1990 společné prohlášení, ve kterém kritizují porevoluční vývoj. Sametovou revoluci prohlašují za zneužití demokratického cítění národa, kdy ti, proti kterým bylo společenské dění namířeno, situaci využili ve svůj prospěch. Požadují skutečnou svobodu, ekonomickou, politickou i sociální spravedlnost. Podepsáni za Mladé sociální demokraty – výkonný místopředseda Zbyněk Kozel, tajemník Stanislav Gross a člen výkonného výboru Milan Luzum.

Kde je předseda?

SEKCE MLADÝCH NEBO MLADÍ SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ?

Často o tom hovoříme a ještě častěji se nás na to ptají. Jsme na sociální demokracii nezávislí? Kolik nezávislosti je potřeba k tomu, abychom plnili naše poslání? A co je vlastně naším posláním? Dnes má Lucie Válová jako předsedkyně MSD jasno, teď se ale nacházíme na samém počátku dějin naší organizace. 

Rozhodování mezi samostatností nebo přímou podřízeností organizační struktuře sociální demokracie nakonec netrvalo dlouho. Hlavní roli při utváření naší organizace sehrál tehdy osmadvacetiletý Robert Šimarek, od listopadu 1989 jeden z členů přípravného výboru obnovené sociální demokracie a vedoucí vznikající sekce mladých.

Ještě 4. 4. 1990 se v ostrém dopise předsedovi Svazu mladých, tedy nástupnické organizaci totalitního Socialistického svazu mládeže, objevuje mezi dalšími podpis zástupce sekce mladých Československé sociální demokracie. Text se týká svazáckého majetku, který se po revoluci začíná drolit do rukou rodících se mládežnických a jiných organizací, a to samozřejmě proti vůli jeho tehdejšího předsedy Martina Ulčáka. „Nechutný způsob vašeho jednání nás všechny hluboce uráží, jestliže se vaše chování vůči nám radikálně nezmění, upozorňujeme vás, že jsme připraveni zahájit okupační hladovku v budově bývalého Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže,“ píše se v dopise.

Už o čtyřiadvacet dní později odchází poštou do všech koutů Čech, Moravy a Slezska přibližně padesáti tehdy existujícím klubům pozvánky na první sjezd. Koná se od 4. do 6. 5. 1990 v rekreačním středisku Ždáň. Organizuje ho celostátní přípravný výbor ve složení Šimarek, Chomčová, Gross, Pešek, Hanák, Novák, Marek a Vácha. Před samotným sjezdem se ale muselo vyřešit mnoho jiných věcí, například to, kde vzít na sjezd psací a kopírovací stroje. Projednávaly se i záležitosti dlouhodobějšího charakteru, například otázka měsíčníku, prostřednictvím kterého by mohli mladí sociální demokraté vyjadřovat své názory a informovat veřejnost o své činnosti. 

Delegáti měli tehdy před sebou důležité rozhodování. Jasnou většinou nakonec v sobotu 5. 5. 1990 rozhodli o tom, že vznikne samostatná organizace mladých sociálních demokratů s pevnou vazbou na sociální demokracii. Prvním předsedou se stal Robert Šimarek. Dále byli zvoleni na základě zemského klíče první místopředseda za Moravu a druhý místopředseda za Čechy, kdy
podporu získali Radovan Košťál a Zbyněk Kozel. Za tajemníka si delegáti vybrali Stanislava Grosse. 

Dále bylo důležité rozhodnout o názvu organizace a o jejím programu. Jenom těsně, o tři hlasy, uspěl návrh na pojmenování Mladí sociální demokraté Československa. Málo tehdy stačilo k tomu, aby se sekce mladých proměnila třeba v Unii mladých sociálních demokratů. Ústředním heslem programového dokumentu se stala spolupráce s ČSSD na všech úrovních a konkrétními
prioritami MSD pak oblast sociálních věcí, životního prostředí a vzdělávání. 

Mladí sociální demokraté se jedním z prvních usnesení důrazně vymezili proti minulému režimu. Kriticky zhodnotili čtyřicet let vlády KSČ a chování této strany bezprostředně po revoluci, především pak zadržování dříve neoprávněně nabytého majetku a nezřeknutí se marxisticko-leninské ideologie. „Nelze tudíž [...] akceptovat jakoukoliv spolupráci s touto stranou a je bezpodmínečně nutné ji jako destabilizující prvek naší nové rodící se svobody demokratickými postupy vytlačit z politického spektra,“ shodli se zakladatelé MSD.

LETNÍ PŘEDSEDA

První předseda MSD vydržel ve své funkci jen necelé čtyři měsíce a skončil již v průběhu léta roku 1990. Důvodů rychlého konce Roberta Šimarka mohla tehdy být celá řada. Některé věci se možná nedařily tak, jak si členové představovali, vázla komunikace, cesta sociální demokracie na výsluní politické scény se po tragických volebních výsledcích v červnových volbách zadrhla a, jak už to tak v politice bývá, objevily se okamžitě první zásadní rozpory a zákulisní intriky. Výkonný výbor mu na jednání dne 26. 8. 1990 vyjádřil nedůvěru za současného vyjádření důvěry tajemníku Stanislavu Grossovi. Řízením organizace byl pověřen český místopředseda Zbyněk Kozel.

Mladé sociální demokraty čekal o víkendu 15. a 16. 12. 1990 v pořadí již druhý sjezd. Předsedou organizace se tehdy stal čerstvě jednadvacetiletý Stanislav Gross.