Co s Drábkovými škrty na zdravotně postižených?

01.12.2015Adam Mikulášek

Když v roce 2010 nastoupila Nečasova vláda, již zanedlouho se začalo široce veřejně diskutovat o tzv. sociální reformě z dílny tehdejšího ministra práce a sociálních věcí, Jaromíra Drábka. 1. stupeň příspěvku na péči (PNP) byl snížen z 2000 Kč na 800 Kč, místo ročního příspěvku na dopravu (více než 6000 Kč) a příspěvku na benzín (více než 9000 Kč) byl zaveden příspěvek na mobilitu (400 Kč měsíčně = 4800 Kč ročně), dále se zvýšila finanční spoluúčast na kompenzační pomůcky, průkazy ZTP a ZTP/P byly nahrazeny tzv. S-kartami, a metodika pro posuzování PNP byla zpřísněna. A to jsou jen ty nejdůležitější změny, které tehdy nastaly.

Následně byl zrušen projekt S-karet kvůli skandálu Drábkova náměstka, pana Šišky, pro čež i samotný Drábek odstoupil. Po nástupu současné vlády na sklonku roku 2013 se s ohledem na to zavedly nové průkazy pro OZP, po tvrdých a dlouhých jednáních s předsedou NRZP - Václavem Krásou se chystá první valorizace PNP (po osmi letech), a to o 5 procent od července 2016 a o dalších 5 procent od ledna 2017, při čemž podle pana Krásy náklady na sociální služby, k jejichž hrazení má PNP sloužit, vzrostly od r. 2007 o 53 procent, tedy i kdyby byl příslušný údaj nadsazen, i poloviční růst těchto nákladů vysoce převyšuje 10 procent. Jako sociálně-demokraticky smýšlející zdravotně postižený občan jsem přesvědčen, že by mělo dojít, stejně jako za Nečasovy vlády, k důsledné sociální reformě, včetně veřejné diskuze srovnatelného rozsahu, jenže "v opačném gardu", tj. při nejmenším nastolení situace, kdy by podpora zdravotně postižených ze strany státu byla opět srovnatelná se stavem v roce 2007. To by ovšem znamenalo mj. návrat 1. stupně PNP z 800 Kč zpět na 2000 Kč, zvýšení příspěvku na mobilitu nad 500 Kč měsíčně (6000 Kč ročně), snížení finanční spoluúčasti na kompenzační pomůcky, nastavení vstřícnější posudkové metodiky ohledně PNP, případně komplexní revize způsobu, jakým se posuzuje, kdo má nárok a na jaký stupeň tohoto příspěvku - např. posílit váhu konkrétní zdravotní diagnózy vůči váze toho, jaké úkony dotyčný zvládne či nezvládne, neboť posuzování tohoto bývá v mnoha případech značně subjektivní.

Závěrem bych proto chtěl vyjádřit přání, ač jsem si vědom, že v dnešní rozbouřené době je mnoho jiných a důležitějších problémů k řešení, aby vláda, a zejména ministerstvo práce a sociálních věcí na problémy našich zdravotně postižených občanů myslelo a abychom si před dalšími sněmovními volbami v r. 2017 mohli říct, že Drábkova sociální "reforma" je definitivně minulostí.