Ministerstvo spravedlnosti

03.05.2016Radek Hlaváček

Za pozitivní výsledek činnosti ministerstva spravedlnosti hodnotím novelu exekučního řádu, která od loňského září zavádí přísnější režim exekuce a posiluje práva povinných. Exekutor je nově povinen pořídit videozáznam z jejího provádění a nesmí zabavit výčtem stanovený okruh věcí, které spadají do obvyklého vybavení domácnosti. Bohužel byla promarněna příležitost zařadit mezi nepostižitelný majetek i počítač s připojením k internetu, neboť právě ten je při řešení situace dlužníka v dnešní době prakticky nepostradatelný. Za vůbec nejpříznivější změnu považuji stanovení pořadí způsobů provedení exekuce, kdy má exekutor primárně přikročit ke srážkám ze mzdy a postižení bankovního účtu a teprve poté začít rozprodávat dlužníkův majetek.

Ministerstvu se také podařilo prosadit dlouho očekávanou novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která rozšiřuje okruh trestných činů, za které může být odsouzena právnická osoba, při současném zavedení možnosti vyvinění. Tím však v podstatě výčet úspěchů ministerstva končí.

Osobně mě nejvíce mrzí, že stagnují práce na rekodifikaci procesních norem občanského a trestního práva. Nečinností ministerstva došlo k tomu, že se již v tomto volebním období žádný kodex nepřipraví. Dále tak potrvá stav, kdy sice procesní normy fungují, avšak pro množství zásadních novelizací jsou předpisy pro laickou veřejnost zcela nesrozumitelné.

Za největší neúspěch považuji neschopnost nalézt společnou řeč například se soudci, kteří už čtvrt století volají po zřízení soudcovské samosprávy. Spory s prakticky všemi partnery v oblasti justice paralyzují tolik potřebnou spolupráci na celé řadě aktuálních otázek. Ta nejzásadnější se aktuálně točí kolem návrhu novely zákona o státním zastupitelství, která by měla přinést zrušení vrchních státních zastupitelství a vytvoření Speciálního státního zastupitelství zaměřeného na boj s hospodářskou kriminalitou a korupcí. Ministerstvo spravedlnosti návrh nedávno předložilo do vlády, aniž by vyšlo vstříc kritice obou nejvyšších soudů, vládní legislativní rady, poslanců i krajských státních zástupců.

Je velkou otázkou, zda se ministrovi podaří protlačit jeden z klíčových zákonů tohoto volebního období legislativním procesem. Pokud by se to v navržené podobě shodou náhod podařilo, v což nevěřím, čeká na ministra další výbušné téma, tedy reforma justice, kterou už prakticky nelze odkládat. Ustojí to všechno Robert Pelikán? Nevsadil bych si na to.

MS