Mýtus o minimální mzdě

21.08.2015Filip Červenka
Kdykoliv se začne jednat o zvýšení minimální mzdy, z pravicových řad se vyhrne zástup vlastenců odhodlaných uchránit naši ekonomiku před tímto devastujícím opatřením. Jako štít jim přitom slouží věda ekonomie. Ta podle jejich tvrzení dokazuje nevyhnutelnou nutnost, se kterou musí zvýšená minimální mzda způsobit nezaměstnanost.

To ale není celá pravda.

Model trhu práce, na kterém ekonomové ukazují, že minimální mzda může zvyšovat nezaměstnanost, totiž obsahuje i možnost, že v případě tzv. „neelastické poptávky po práci“ k ničemu takovému nedojde. Co to znamená? V zásadě k tomu stačí, aby zvýšená mzda nepřesáhla zisky, které zaměstnanci svému zaměstnavateli přinášejí.  

Nicméně zlatou korunku by si na přehlídce nejabsurdnějších argumentů odneslo jednoznačně podobenství o koláči.

Jedná se o známou mantru, takže pouze v krátkosti: neregulovaná ekonomika a čistý trh by měly vytvořit obrovský ekonomický koláč, ve kterém se dostane na každého. Vedle toho silný sociální stát svými opatřeními a přerozdělováním bude prý koláč zmenšovat až na nulu a nezbude nic na nikoho. 

Představte si tedy na chvíli opačnou situaci, kdy je minimální mzda zrušena. Teoreticky by se měla nezaměstnanost snížit a blahobyt celé ekonomiky zvětšit. Členové ohrožených skupin by měli svobodnou možnost nastoupit do práce za sedm, šest nebo třeba pět tisíc korun měsíčně. 

Taková deregulace by možná zvětšila zisky zaměstnavatele, ale zaměstnanec by neměl šanci důstojně vyžít. Konečným důsledkem by nebyla bohatá společnost, ale rozdělená společnost.

V otázce minimální mzdy není jedna strana, která hlásá pravdu, a druhá, která ji odmítá pochopit. Nesmíme se bát ohradit proti takovým tvrzením. Nemají žádné opodstatnění. Jde jen o to, kdo vyznává jaké hodnoty. 

(grafika: MPSV)